Muzeum České Sibiře - regionální internetová knihovna a digitální archiv
Úvod Obec Miličín Obce a lokality Knihovna Pohlednice Příroda


Tomáš Zahradníček: Cenný papír roku ’08, to je literatura!

[MF Dnes, 19.11.2008, str. 8] - ukázat všechny fejetony

Sláva! Netušíme ještě, jak dopadne bilance tuzemské politiky, ekonomiky a fotbalu, ale to je teď vedlejší.

Hlavní bylo vykonáno, s letoškem se můžeme loučit s pocitem triumfu. Naši vyhráli. Vyšel závěrečný díl Lexikonu české literatury, jímž se rok 2008 zapíše zlatým písmem do české historie. Dílo, které se bude číst tak dlouho, dokud se vůbec bude číst česky.

Jarmareční vstup, jistě. Jenže lexikon je dva měsíce na světě. Už i lenoch jako já stihl poslední díl prolistovat, a na Václavském náměstí se ještě neskáče, neslaví.

Chybí rámec, účinná slova, jimiž lze do veřejného mínění vměstnat na přiměřené místo informaci, o jejíž prvořadosti nemám pochyb.

Představte si noviny uvozené na titulní straně následující zprávou: Vítězství ve vědě a kultuře! Po čtyřiceti letech práce úspěšně dokončena takřka dokonalá encyklopedie české literatury, dokumentující vývoj za jedenáct století. V literární lexikografii Evropa dohnána a předehnána - 3 487 podrobných hesel v sedmi knihách.

Vlastně by to normálně šlo, ne? O české společenské vědy se nestarají v Nobelově komisi ani v žádné jiné mezinárodní nápovědně, upozorňující na duševní výkony. Sami se musíme koukat a říkat si to mezi sebou. Říkám tedy, že Lexikon české literatury je něco jako tuplovaný Jágr, ojedinělý výkon ve světovém měřítku.

Lexikon je také pozdní dítě 60. let a z nouze ctnost. Nebýt srpnové okupace, sotva by vznikl, rozhodně ne v této šíři a kvalitě. Od počátku 70. let zaměstnal desítky literárních vědců politicky zdánlivě nevinným, encyklopedickým projektem.

Šťastnější kultury takové důkladné slovníky nemají, poněvadž jim chybí dvacet či padesát let cenzury, šikanování tvůrčích a pracovitých lidí, zahnaných nepříznivými poměry do houfu a ke společné práci.

Odpovědět na útisk a pracovní omezení českých vzdělanců ambiciózním encyklopedickým projektem je obrozenecká reakce, stejně kdysi vznikl Ottův slovník naučný. V normálních poměrech se podobné projekty, vyžadující desetiletí soustavné práce stovek lidí, snad ani uskutečnit nedají. Jeden přednáší v Německu, druhý v Americe a třetí nemluví se čtvrtým, není čas.

Konkrétní přípravy lexikonu začaly v roce 1973, první díl (A-G) vyšel v roce 1985, druhý (H-L) v roce 1993, třetí (M-Ř) v roce 2000, čtvrtý a závěrečný (U-Ž a dodatky) letos. Úhrnem 5 904 stran.

Základ tvoří osobní hesla postav významných pro dějiny české literatury, libovolné národnosti a jazyka. Celkem 2 824 lidí, představených slovníkovým shrnutím současných znalostí o jejich životě a díle. Následuje seznam autorovy vydané tvorby a přehled dosavadní literatury o něm. Právě tyto bibliografické části hesel jsou k nezaplacení, k nenalezení jinde: Vrchlického ve čtvrtém dílu vyloží na čtyřech tiskových stranách, po nichž následuje dalších devět, kde je petitem vysázeno všechno, co kdy vyšlo od Vrchlického a o Vrchlickém, nejen knihy a studie, ale i důležitější novinové články.

Autoři lexikonu tak svádějí uživatele k dalšímu čtení, navádějí, kde a jak může každý začít s důkladným studiem věci, jež ho zaujala. Se zjevnou chutí připomínají spisovatele, na něž se zapomnělo, a knihy, které dávno nikdo nečte - třeba se do nich jednou někdo podívá a zjistí, co v nich vlastně stojí psáno.

Lexikon je zkrátka cenný papír roku 2008! Prezident, vláda, hejtmani, seřadit se a děkovat osudu, který jim dopřál, že právě oni mohou jménem českého národa vyjádřit neskonalou vděčnost autorům.

Zahrnout je zlatem. Nebo aspoň zařídit, aby jim vděčný národ nezrušil pracoviště.





Zpět