Muzeum České Sibiře - regionální internetová knihovna a digitální archiv
Úvod Obec Miličín Obce a lokality Knihovna Pohlednice Příroda


Tomáš Zahradníček: Vylepšené zelené dotace stavbařům

[MF Dnes, 12.8.2009, str. 8] - ukázat všechny fejetony

Rozdělit mezi lid padesát miliard korun je ošemetná věc. Ministerstvo životního prostředí z nich zatím nedalo skoro nic. V dubnu byl s velkou slávou vyhlášen program Zelená úsporám, v němž se měly rozdávat státní peníze z prodeje emisních povolenek do ciziny na podporu zateplování budov, výstavbu úsporných domů a ekologické vytápění. Informační stránky ministerstva se zhroutily pod náporem zájemců, ale když si lidé a firmy podmínky přečetli, zájem opadl.

V pondělí ministerstvo vyhlásilo úpravu podmínek a změny vyhlížejí rozumně. Hlavní je, že při rekonstrukci nemusíte podnikat několik akcí najednou. Stačí docílit alespoň pětinové úspory tepla.

Nejhorší, co v systému zůstalo, je trojí kontrola a spousta nadbytečného papírování. Stále platí, že 1) rekonstrukce musí vycházet z odborných posudků a dokumentace, 2) musí ji provádět firma zapsaná ve zvláštním seznamu („Systém odborných dodavatelů“), 3) musí přitom použít materiály a technologie, které jsou zapsány v dalším seznamu („Systém výrobků a technologií“). Pořád moc zbytečných podmínek najednou. Unifikované postupy vyhovují stavební velkovýrobě - vyučení pekaři pak mohou po osvojení několika pravidel polepovat fasády periferních městských čtvrtí polystyrenem a cpát skelnou vatu mezi krokve a nejspíš přitom nic nezkazí. Ale málo se hodí pro opravy starších domů, kde co stavení, to originál. V centrech všech měst a obcí stále převažují domy neznámého stáří, po staletí vylepšované a vyspravované generacemi majitelů a obyvatel. Zateplovací recepis, který se tak dobře hodí na panelák, je na jejich opravu krátký.

Ministerstvo životního prostředí připravuje dohodu s Národním památkovým ústavem o zvláštním režimu při zateplování chráněných objektů, ale nelze zapomínat na to, že památkově chráněna je jen malá část zástavby, jež si žádá zvláštní péči, postupy a ohledy.

Stálo by za to pro ně uvolnit dotační pravidla stejně, jako to už ministerstvo udělalo v kategorii B, čili u podpory novostaveb pasivních domů.

Pro ně, ale pouze pro ně osvíceně prohlásilo, že se stavebník nemusí držet žádných seznamů uznaných firem a materiálů, protože „pasivní domy se často stavějí dosud nepoužívanými a inovativními technologiemi“. Ať si stavebník dělá, co umí, ať si třeba sám vykope zemljanku a zateplí ji dřevem a slámou, „pro udělení dotace je klíčový konečný stav, tedy dosažení pasivního standardu“.

Rozumné pravidlo se bohužel týká jen experimentálních stavitelů pasivních domů. Mělo by se - výrobci zateplovacích stavebnic prominou - rozšířit i na další oblasti. Proč si nemohu svépomocí a za použití inovativních technologií izolovat staré venkovské stavení? Proč nestačí odborné posouzení výchozího stavu a prokazatelné dosažení aspoň pětinové úspory? Nevěří stát znalcům s kulatým razítkem, jež jim sám propůjčil?

Chápu, že se při rozdělovaní padesáti miliard musí ministerstvo obávat tunelů a podvodů. Ale toho, kdo chce podvádět, nezastaví ani trojí kontrola posudky, registrovanými firmami a schválenými technologiemi.

Člověk by čekal, že právě ministerstvo životního prostředí by mělo mít z celé státní správy největší pochopení pro úžasnou a ctihodnou tradici svépomocné výstavby, kutilství a koumáctví. Dosud hrdě vzdoruje globalizaci a jeho velmistři si sami svařují účinné kotle na dřevoplyn, stavějí kvalitní tepelná čerpadla a izolují domy za zlomek ceny, které nabízejí státem autorizované firmy. Najít způsob, jak podpořit svépomocné opravy, které jsou ve shodě s cíli programu Zelená úsporám, pokládám za nejdůležitější úkol při dalším upřesňování podmínek.





Zpět