Muzeum České Sibiře - regionální internetová knihovna a digitální archiv
Úvod Obec Miličín Obce a lokality Knihovna Pohlednice Příroda


Tomáš Zahradníček: Google, knihy a český čtenář

[MF Dnes, 9.9.2009, str. 8] - ukázat všechny fejetony

Vyrovnal jsem se s Googlem a teď jsem zvědavý, jak se Google vyrovná se mnou. V seznamu knížek, které neoprávněně digitalizoval a umístil na internet, jsem našel svá dvě dílka a jedno tátovo. Googlu jejich výtisky dodaly americké univerzitní knihovny v domnění, že se na ně žádná autorská práva nejspíš nevztahují.

Až včera, když jsem si četl o dalším vyjednávání se zástupci evropských nakladatelů, jsem nahlédl do soupisu, který už rok visí na internetu. Je příkladně vyveden ve všech myslitelných jazycích včetně češtiny. Tam jsem ke svému překvapení zjistil, že část naší rodinné produkce, již představují malonákladové odborné knihy vydávané česky v Praze, už také projela googlovskými kopírkami. Vyplnil jsem příslušné formuláře, čímž jsem se přihlásil jako opomenutý držitel práv. A teď čekám, kolik na mě vyjde ze 125 milionů dolarů, jež Google vyčlenil na odškodné poté, co ho ve Spojených státech zažaloval ochranný autorský svaz a sdružení vydavatelů. Ze seznamu je vidět, že se u nás zatím podíval málokdo, ačkoli obsahuje hodně českých knih. Překvapilo mě množství naší vědecké literatury a odborných příruček ze všech myslitelných oborů. Času už moc nezbývá, po 5. lednu 2010 se nepřihlášený nárok na odškodné promlčí.

Naděje pro české autory na nějaký ten dolar na přilepšenou není jedinou příjemnou zprávou provázející zmatky a debaty kolem knižního podnikání Googlu. Výhodné jsou snahy o digitalizaci všeho, co leží v knihovnách. Výhodné zejména pro ty, kdo jsou daleko od hlavních informačních uzlů představovaných nejlepšími univerzitami, jejich knihovnami a nakladatelstvími. A protože Česko jako celek je jim vzdálené na míle, můžeme Googlu jenom fandit.

Úskalí projektu, na něž upozorňují kritici, se u nás dotknou jenom pár jednotlivců. Autorů, jejichž honoráře představují víc než jen symbolické položky, máme tolik, že se dají spočítat na prstech jedné ruky. Ti musí dohlédnout na to, aby nepřišli zkrátka. My ostatní, kteří jsme psali pro čest, slávu a tituly, můžeme jenom získat. Hlavně nové čtenáře v místech, kam se nedostalo těch několik výtisků našich veleděl, které vůbec překročily hranice.

Navíc - fondy našich nejlepších knihoven jsou žalostně děravé. Situace se za posledních dvacet let zlepšila jen málo, pokud se vůbec zlepšila. K velkorysému doplňování fondů chyběli knihovnám lidé, peníze a zřejmě i povědomí o tom, jak hluboká je propast, která vznikla za desetiletí nucené izolace od světové knižní produkce, a jak moc důležité je její postupné zasypávání. Ve společenských vědách každopádně platí, že sotva začnete nějakou věc zevrubněji studovat, alespoň tak jak by to měl dělat každý student při psaní diplomové práce, záhy zjistíte, že to vlastně nejde. Projdete Národní knihovnu, knižní fondy ústavů Akademie věd, příslušných vysokoškolských kateder i všechny ostatní odborné knihovny, které připadají v úvahu - a pořád vám bude chybět každá druhá publikace, již byste měli mít po ruce. Každá druhá v tom lepším případě.

Ačkoli se o tom tolik nemluví, nespolehlivost knižních fondů, trvalé podfinancování knihoven a nedostatečné doplňování jejich sbírek představují vážný problém. Neblaze se odrážejí na kvalitě studia i výzkumu a degradují Prahu na univerzitní město třetí kategorie. O dalších třinácti českých a moravských městech, kde se také snaží rozvíjet vysokoškolská studia, ani nemluvě.

Googlovská globální knihovna na síti je pro Česko zkrátka výhrou v loterii. (Kdybych se snad na těchto stránkách odmlčel, znamená to, že v mém případě opravdu stála za to.)





Zpět